Nejčastější paraziti psa
ŠKRKAVKY
Cizopasníci, zoologicky náležející ke hlísticím, parazitující v tenkém střevě psa.
Dospělé škrkavky jsou bílí, případně bělorůžoví červi, dlouzí mezi 5 a 15 centimetry, na obou koncích zašpičatělí. Vyjdou-li ze psa živé, slabě se pohybují. Psí organizmus opouštějí s trusem, eventuálně, při silné invazi a u štěňat, mohou je psi zvracet.
Vajíčka, která samička škrkavky klade, mají trojitý a velmi silný obal, takže vydrží v zevním prostředí až několik let. Nevadí jim ani silný mráz, ničí je pouze sluneční paprsky. Protože škrkavka vyprodukuje za svůj život až padesát milionů vajíček, dochází k velmi silnému zamoření všech míst, kde psi kálí. Dostane-li se vajíčko do zaživadel psa, rozpustí se obaly a z vajíčka se vyvine larvička. Ta se provrtá stěnou střeva, dostane se do krevního o oběhu a přes játra putuje nejčastěji do plicních sklípků. S vykašlaným a spolknutým hlenem se larvička dostane znovu do zaživadel, kde se usadí a přemění v dospělého jedince. U březí feny se putující larvičky mohou dostat krevním řečištěm přes placentu do zaživadel plodů, takže můžeme zjistit dospělé škrkavky u ještě sajících štěňat.
Polkne-li vajíčko psí škrkavky člověk, i v jeho těle vzniknou cestující larvičky, živé alespoň po jistý čas. Nejsou však schopné dalšího vývoje, postupně zaniknou a opouzdří se. Putování larviček do plic se může projevit dýchacími obtížemi a různě silným zánětem, závislým na množství proniklých larviček.
Dospělé škrkavky se v organizmu hostitele živí zažitinou z obsahu střev a pravděpodobně i krví. U dospělého psa přítomnost škrkavek mnohdy vůbec nepoznáme. Některé ekzémy však mohou být způsobeny toxiny vylučovanými škrkavkami. Nápadná je silnější invaze u štěňat, projevující se nafouklým bříškem, občasný- mi průjmy, nechutenstvím a opožděným vývojem.
Základním lékem je stále Helmirazin, objevila se však řada dalších přípravků s případně kombinovaným účinkem proti škrkavkám a tasemnicím. Většina léků se podává tlamou ve formě tablet nebo prášku, existuje i několik injekčních preparátů. Vzhledem k riziku znovu nakažení vajíčky je důležitý důkladný úklid kotců.
Protože léky zpravidla neúčinkují na vajíčka škrkavek, je záhodno léčebný zákrok opakovat přibližně za 14 dnů, kdy se z vajíček, která zůstala v organizmu hostitele, vyvinou larvičky. Cyklus vývoje škrkavek trvá totiž přibližně dva měsíce, takže se přeléčením definitivně přeruší. Štěňata je třeba odčervit ve třech týdnech života, tedy ihned, jak je začneme přikrmovat, a to bez ohledu na skutečnost, že jsme u matky nikdy škrkavky neviděli. I u štěňat dávku antihelmintika opakujeme.
TASEMNICE
Cizopasníci, zoologicky patřící do kmene ploštěnců, tedy červů plochých.
Pes může být definitivním hostitelem celé řady druhů tasemnic, lišících se délkou od několika centimetrů do několika metrů. Schéma stavby těla však mají tyto tasemnice společné - hlavička, opatřená háčky, jimiž je přichycena ke stěně střevní a různý počet článků, z nichž poslední se postupně uvolňují a plné vajíček odcházejí s trusem ven. V nezralých článcích jsou přítomny samčí i samičí pohlavní orgány, takže jedna jediná tasemnice produkuje oplozená vajíčka. Vypuzovaných článků si může pozorný chovatel všimnout přilepených na srsti v okolí psí řiti. Články nejobvyklejší tasemnice psí mají tvar a velikost okurkových semen a čerstvé se slabě pohybují.
Všechny tasemnice parazitující u psa mají složitý vývoj přes mezihostitele, jímž je v případě tasemnice psí nejčastěji blecha, v případě jiných tasemnic některý savec, eventuálně člověk. V mezihostiteli se z vajíčka tasemnice vyvine měchýřek, zvaný boubel, obsahující hlavičku budoucí tasemnice. Boubel může být situován jak ve svalovině, tak ve vnitřnostech. Pozře-li pes boubel, v jeho zaživadlech záhy vyroste dospělý červ.
Přichycená tasemnice poškozuje střevní stěnu a otevírá tak bránu možné infekci. Tasemnice dále odebírají živiny a vylučují toxiny, projevující se často ekzémy.
Kromě tradičního přípravku Taenifugin se objevilo v poslední době několik dalších přípravků na léčbu taeniázy (Lopatol, Drontal Plus), není jich však zdaleka tolik jako na léčbu červů oblých. Citliví psi mohou bezprostředně po podání léku zvracet. Stalo-li se tak za méně než 1 hodinu po aplikaci,je třeba odčervení zopakovat na lačný žaludek a po předchozím podání tablety léku proti zvracení.